Povrchové úpravy
Pro výrobky vyžadující vysokých pevností při současných požadavcích na značnou plasticitu a dobrou svařitelnost není možné v sortimentu nelegovaných ocelí najít vhodnou ocel. A přitom o takové oceli je ve strojírenství mimořádný zájem.
Tenké vrstvy (TV) deponované (pripravované, vytvárané) z pár na funkčnú plochu súčiastky sú často využívané na predĺženie životnosti súčiastky [1, 2]. Ide o plochu z tvrdého materiálu, napríklad oceľovej súčiastky (stopková fréza) [1], ale aj z mäkkého, napríklad duralového povrchu [2].
Příprava povrchů ocelových výrobků s sebou nese řadu dílčích fází technologického procesu výroby. Jedná se o fáze počínající nákupem a dodávkou hutních polotovarů, přes zpracování, manipulaci až k předúpravám a vlastní finální povrchové úpravě.
Vyloučené galvanotechnické povlaky rozdělujeme z pohledu historie a užitných vlastností na dvě základní skupiny – dekorativní a funkční (technické) povlaky.
Zákazníky žárových zinkoven mnohdy znepokojuje nejednotný barevný odstín povlaku, když některé pozinkované plochy jsou lesklé, jiné mohou být temně matné.
Při všech tepelných zpracováních vzniká celá řada situací, které ohrožují nejen zdraví obsluhy a životní prostředí, ale i samotnou kvalitu výrobků. Velká část těchto situací se vyskytuje u kalících procesů, čímž vznikají rizika výroby nekvalitních výrobků.